Tomíkův další zdařilý kousek

O tom, jak se náš kocourek nechtěl přivítat a také o jeho dalším zdařilém kousku. Někdy mám pocit, že si s námi ti domácí mazlové dělají, co chtějí.

Bylo to jednoho dubnového odpoledne. Po více než třech týdnech jsem přijela domů. Očekávala jsem nejen vřelé přivítání s rodinou, ale i s naším kocourem Tomíkem. První předpoklad se naplnil, druhý už ne. Proč? Tomík totiž, když nejsem delší dobu doma, má zvláštní zvyk. Když ho některý člen rodiny vezme do náruče a já stojím v blízkosti a hladím jeho šedý kožíšek, on se odvrací na druhou stranu. Což znamená, co nejdál ode mne. Tentokrát však toto odvracení ještě obohatil. Nejen, že se ke mě otočil zády, dokonce ještě pšíkl. Jako kdyby říkal:" vykoupej se, po tak dlouhé cestě, já se pak třeba nechám pohladit". Takže jsem s mírně pokaženou náladou odkráčela do sprchy a doufala, že se postoj kocoura k mojí osobě po vykoupání změní. Druhý den jsem Tomíka, jako každé ráno, vypustila na zahradu, aby si mohl protáhnout tlapky, nasát nové pachy ve vzduchu. Mezitím, co běhal, nebo spíš přesněji - rozvážně kráčel po zahradě, aby se neunavil, jsem mu vyčistila kočičí toaletu a nasypala granule do misky. Při zvuku padajících granulí obvykle hned přiběhl, protože hlad po dlouhé noci byl veliký. Ale tentokrát nikdo nepřiběhl. Nedalo se nic dělat. Navzdory kručení v žaludku jsem se vydala kocourka hledat. Prošla jsem celou zahradu, podívala se pod každý keřík. Nikde nic. Ani chumáč chlupů na plotě nebyl, aby mi ukázal směr, kterým se ten náš uprchlík vydal. Už jsem začala uvažovat, že si zavolám na pomoc zbývající členy rodiny, když v tom se ozvalo hluboké, hrdelní "mňau". Podívala jsem se směrem, odkud ten žalostný zvuk vyšel. Ozýval se z otevřené bazénové šachty. Nahlédla jsem dovrnitř a hle - kocourek seděl tam dole a žalostným pohledem svých oranžových očí vzhlížel vzhůru. "Když ses dokázal dostat tam dolů, tak proč ne nahoru?" napadlo mě nejdříve, i když samozřejmě převážil pocit úlevy, že ho opět vidím. A můžete si být jistí, že tentokrát se se mnou pomazlil a zapředl mi do ucha. Tak moc byl rád, že je venku. Od té doby uteklo pár týdnů. Tomík se zatím nikam nevydal, ale co není může být. Léto se blíží a s ním jistě i nějaké to kočičí dobrodružství. No, necháme se překvapit.