Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tady mluvím já!

15. 02. 2017 14:23:42
Dětem již od útlého věku "vtloukáme" do malých hlaviček, co je správné a co ne. A jsou chvíle, kdy z toho třeští hlava oběma. Jak dítě naučit, aby neskákalo do řeči, a co přijde, když tomu necháte volný průběh?

Se svojí mamkou měla úzký a velmi dobrý vztah. Nejlepší byly chvíle, kdy společně seděli nad šálky kávy a povídaly si. Jen tak o všem a o ničem. Když v tom do tohoto koloběhu zasáhl hlásek. "Maminko, pojď si hrát". Malý klouček zpovzdálí pozoroval obě sedící ženy a rozhodl se zasáhnout do děje. "Půjdu, jen co dopiji kávu", odpoví jeho máma a dál si nerušeně povídá. "Ale já si chci hrát s tebou", skočí jí do řeči opět chlapeček. V té chvíli už nevydrží a synovi vysvětlí, že musí počkat, až domluví dospělí. Jsou mu už tři roky a leccos chápe. "Můžeme se domluvit na nějakém signálu, abys věděl, že o tobě vím", napadá jí jednoduché řešení. Bez křiku, hádek, přerušování. "Můžeš mě třeba chytit za ruku, zatahat za rukáv, cokoliv". Syn přikyvuje, chápe. "Dobře maminko, mám tě rád". Přivine se k ní a za chvíli už běží stavět nádraží k vláčku.
Tohle samozřejmě není univerzální řešení, protože na každé dítě platí něco jiného. Nicméně je to jedna z variant.

A teď k druhé variantě. Obědvali a jen občas cinkot talířů a lžic přerušil hovor. Když v tom do debaty zasáhl hlas chlapečka. "Se školkou jsme byli na výletě a tam bylo moc a moc zvířat a..." povídá a povídá, bez ohledu na skutečnost, že přerušil svého dědečka uprostřed věty. Všichni čekají, až domluví, jen ve tvářích prarodičů se zračí mírný stín nesouhlasu. Vidí, kdo tu má hlavní slovo. Bohužel, jen oni. Rodiče se v chlapci vidí, a tím pádem jim drobné detaily unikají. Třeba na to jednou přijde chlapec sám pozná, co si může a nemůže dovolit.

V tomto případě by to měli být právě rodiče, kteří dítěti vysvětlí, co si může a nemůže dovolit. Větší děti chápou velice dobře. Jen je třeba být důslední a větu typu "neskákej do řeči" opakovat. Třeba tisíckrát. Dokud ji i dítě nepřijme za svou.

Autor: Martina Pinkasová | středa 15.2.2017 14:23 | karma článku: 14.99 | přečteno: 679x

Další články blogera

Martina Pinkasová

Fenomén single

Kolem nás existuje celá řada lidí, která žije tzv. „single“. Je to jejich svobodné rozhodnutí? Nebo je k tomu donutily okolnosti? A jaké výhody tento způsob života přináší?

3.3.2017 v 14:54 | Karma článku: 15.52 | Přečteno: 1195 | Diskuse

Martina Pinkasová

Děti bez hranic

Trendem současnosti je tzv. liberální výchova. Dítě se stává partnerem hodným diskuse, navzdory faktu, že jsou mu pouhé tři roky. Kam se poděl rozumný přístup k našim dětem a proč se vytrácí tzv rodičovské vzory?

16.2.2017 v 12:42 | Karma článku: 20.81 | Přečteno: 858 | Diskuse

Martina Pinkasová

Den s tchýní

Jak už to tak bývá, s mužem si berete i jeho rodinu, což znamená, že se ta Vaše rozroste o nového člena – tchýni. A tchýně a uzený....no však to znáte. Výjimky se samozřejmě najdou. Bohužel jich není mnoho. Jak den s tchýní vypadá?

14.2.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 1084 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jana Slaninová

"Slečno, na tý fotce s motorovkou vypadáte jako vrah!"

"Jeden by se vás vážně lek!" vece onen chlapík s vytřeštěnými zraky. "Drzoune!" Uíííááávrůům! Říz, fik a hotovo. Žádný pindy ohledvá motorovky. Rozhostilo se ticho. Takové, že by se dalo krájet.

22.10.2017 v 14:23 | Karma článku: 10.66 | Přečteno: 248 | Diskuse

Edna Nová

Nesnesitelně lehký život třicátníků

Některé problémy jsou úsměvné, jiné smutné, další tragické. Jak žije ta „zlatá mládež“ v okamžiku, kdy už by měla být dospělá?

22.10.2017 v 12:22 | Karma článku: 23.02 | Přečteno: 894 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

A co na to ti druzí

Moc ráda bych... Ale co by na to řekli ostatní? Také se vám stává, že vám tahle jednoduchá otázka brání žít tak, jak byste si opravdu přáli? A je to skutečně nutné?

22.10.2017 v 12:16 | Karma článku: 7.45 | Přečteno: 209 | Diskuse

Anna Lukšová

Přitahují se protiklady ve vztahu?

Určitě jste se setkala s názorem, že se protiklady přitahují. Je to opravdu tak? Nebo to ve vztazích neplatí? Na to se zaměříme v dnešním článku.

21.10.2017 v 16:29 | Karma článku: 8.72 | Přečteno: 245 | Diskuse

Michaela Seibertová

Podle tváře poznáš lháře, aneb proč jsem nevolila

„Ne, já volit nejdu. Všichni tam lžou,“ byla moje odpověď na dotaz mého muže, zda půjdu svůj hlas vhodit do urny. „Jak to víš?“ byla jeho další otázka. „Poznám to z pohybu jejich rukou, těla a výrazu obličeje.“

21.10.2017 v 8:27 | Karma článku: 15.98 | Přečteno: 1041 | Diskuse
Počet článků 76 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 693

V současné době působím jako externí copywriter a redaktor. Píši jak odborné tak zábavné články. Psaní je pro mě relax, který se skládá z počítače, kávy a něčeho na zub. 

Mojí největší inspirací je můj tříletý človíček, který články kontroluje zkušeným okem. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Oblíbené knihy

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.